Poslední dva dny u mě byly v duchu velmi zvláštních až celkem podstatně nepříjemných situací, které vyvrcholily nehodou, proti které jsem nemohla udělat víc. Řidič ob auto za námi nedával pozor. Rána to byla velká, a mimo tří aut, zpoždění tramvaje číslo 16 a drobné kolony na Plzeňské se naštěstí nic nestalo…
Co ale s tím, když to z mysli ani těla to samo neodchází? A jaké nástroje mi dává (nejen) jóga?
- Jak mi je? Je mi teplo/zima? Co s tím můžu teď a tady udělat? Komu okolo mohu říct o pomoc. Možná se divíte, proč by tohle mělo být z jógového světa, ale všímavost k sobě, pozornost a dobrý kontakt, to je základ praxe.
- Je léto, horko, piju dost? Ne. Jdu koupit vodu, poprosím ostatní nebo někoho, kdo nabízí pomoc, zkrátka takové rozšíření prvního o bodu o pití či jídlo – to mnohým pomáhá se zklidnit, líp usadit. Patříte mezi ně?
- Hlavně nezamrzat! A dýchat, zhluboka a plynule. A když se dech blokuje, všímat si, proč tomu tak je. Co se stalo? Kdo promluvil? Co jsem udělala? V čem mi nebylo dobře? A vést se zpátky k plynulému dechu (a situaci, setu a settingu, kde plynule dýchat můžu). Dýcháme tak jako v praxi nosem, s co nejmenším úsilím a maximálním klidem (ano, to má být vtípek:). A pokud potřebuju pustit ven a vydechnout, klidně vydechnout pusou a vyfouknout, pak se ale vrátit k nádechu nosem…
- A opět, hlavně nezamrzat! A to ani v pohybu. Já se obvykle porůznu pomalu vlním, kroutím a převaluju (kdo zná mé lekce, asi tuší, co tím myslím), vytřepání, vyskákání, vyklepání bývá taky skvělé. Je třeba hýbat tělem, dokud ani ten poslední tlačivý pozůstatek nezmizí.
- Porozhlídnu se po své mysli. Co se mi děje v hlavě? Snažím se v ten moment dostupnými technikami zklidnit i ji, pokud je třeba. Co se mi děje? Jaké mé stíny se ozývají? Mám strach? Řeším vinu? Ozývá se vztek? Obvykle se objevují stále ti stejní, dokola po většinu života. Je to konstruktivní emoce, nebo je to jen pozůstatek něčeho, co sem už nepatří?
- A pak přichází na řadu podpůrná kápezetka:) Ta může mít mnoho podob a je jen na vás, co bude v té vaší. Velké kouzlo dokáží vůně, čich je smysl pojící se s kořenovou čakrou, a tak když známe ty své podpůrné vůně, bývá o to snazší se zklidnit a dobře v sobě usadit, ať je situace jakákoliv… Já tak u sebe nosívám kopaibový balzám, různé směsi olejů, k tomu palo santo, santal, šalvěj a levanduli (obvykle v autě mívám tohle všechno). Hořící plamen a dým z obětiny mají velkou moc…
Tyhle techniky my včera samy naskočily a já vím, že o to líp mi dnes je. A mohu k nim v kritických momentech provádět i ostatní, třeba i své děti, co byli při nehodě včera se mnou v tom autě…
… a v dalším článku posdílím své zkušenosti, co dělat, když tohle akutní ošetření nestačí.
Ať je k užitku!