Pokud má cvičení /pohybová praxe podporovat nejen zdraví taky, ale i duše, měla by vracet k rovnováze zbytek našeho života.
Co ale taková všeobecné prohlášení v praxi znamená?
Současný život v dlouhodobém stresu je v známé historii bezprecedentní. Přesycenost podněty náš systém vyhodnocuje jako stresující a tlak přidávající, i kdyby jsme je vědomím nezaznamenávali a považovali ty vjemy za obvyklé.
Každý se už od dětství učíme zapadnout a dobře balancovat prostředí, ve kterém žijeme…
Ale životní role, okolnosti i nároky se proměňují. A pokud se neustále ladíme na stres, fight flight a nebo freeze, něco to s námi dělá…
Když se vrátíme k pohybu, jinak bude vypadat balancující praxe dospívajícího sportovce, člověka pracujícího většinu dne v sedě nebo naopak roznášejícího zásilky, a nebo mámy, která po třech těhotenstvích a rozhozených biorytmech už sedm let neustále asymetricky zvedá a poponáší nějaké dítě.
Všechny tyhle životní okolnosti umějí tělu i duši dát pořádně zabrat a vyžadují nějakou formu kompenzace, kterou si ale, i pokud ji nepraktikujeme, většinou umíme dobře představit…
Za tou mechanickou formou jsou ale i DALŠÍ ÚROVNĚ NÁVRATU K ROVNOVÁZE, jemnější, více kontextové:
V dlouhodobém stresu nás naše praxe těžko ozdraví tím, že toho tlaku na sebe přidáme. I když skvělou technikou, cvičením nebo mindfulness
A když se výhradně budeme snažit ještě přidávat. Na výkonu, zátěži, v množství technik nebo délce meditace.
Pokud jsme v životě zvyklí vše vyřeši tím, že více „zabereme”, nastudujeme, umeditujeme, ujdeme nebo ucvičíme, možná, i když používáme skvělé funkční techniky, tím dalším zabíraním někde v hloubi základní nerovnováhu v tlaku a uvolnění dál živíme a zvětšujeme…
Možná, když jsme zvyklí vše si vyřešit a vymyslet sami, efekt praxe nejvíce promění kontakt s někým dalším, ať už s učitelem, se skupinou přátel nebo podobně laděnými lidmi…
A ano, pokud jsme nastavením a životním stylem spíše pasivní, je skvělý umět smysluplně zabrat.
Ale i v tom si můžeš dát pauzu.
Uvolnit.
Vydechnout.
Jestli se svou praxí, ať už tomu říkáš jóga, pohyb, cvičení, meditace nebo mindfulness, nechceš být o samotě, a nebo hledáš inspiraci, 30. května se můžeme setkat na svaté Máří. Letošní víkendový retreat je koncipovaný právě jako celostně balancující ponor k sobě, s technikami, které se v nějaké míře vejdou do každého života. Víc informací najdeš tady na webu nahoře pod záložkou retreat 2024
