Někdy se říká, že je ho málo. Jindy, že běží moc rychle. Jako by se jeho plynutí neustále proměňovala naše pozornost i energie…
Dnes ráno nad Berounkou stačilo počkat, mlhy se rozplynuly a vynesly do oblak… jen mít dost času. Moct být pozorností u toho…
Několik mých klientů mi v posledních týdnech popsalo, jak po našem setkání objevili čas, který si mohou věnovat, i když předtím roky přísahali, že nemají kdy… jak pracují při nervozitě s dechem, hlídají posturu při řízení auta, sezení u počítače i vaření večeře, jak se mohou protáhnout a dobře usadit, jen co vstávají z postele, jak ze sebe mohou setřást úlekové či nepříjemné momenty dne, vše během toho, co „normálně žijí”…
Pohyb a dech nás provázejí neustále. Ve dne v noci. A opravdu bývá „jen” otázka pozornosti a praxe, kolik sobě péče, byť třeba po kapkách, dáváme… Praxe se nemusí počítat na hodiny na podložce. Jako máma dvou školních dětí, které mám v péči bez dalšího rodinného zázemí, o tom opravdu něco vim… Jen uchopit svou pozornost, vědět, kam zrovna mě a právě teď svědčí ji směřovat, a pak opakovat, a znovu opakovat, abych se postarala o své tělo, mysl i srdce…
V jednom místě ale na téma ČASU ve své praxi čas od času narážím… Je to délka setkání, které mým klientům nabízím. Po deseti letech praxe v různých režimech, ale i díky vlastní sebe zkušenosti, jsem došla už před časem k tomu, že pro první setkání doporučuju hodiny dvě (s mnoho klientů u té délky zůstává dál)…
Na to, co si z našeho setkání odnesete, má ČAS veliký a velmi pozitivní vliv…Během dvouhodinového setkání se můžeme fyzicky i skrz dech usadit, máme dost prostoru sdílet, co se děje, událo, nebo co si ze setkání chcete odnést. Pak skrz pohybovou praxi i dech navážeme praxí, kterou si odnesete s sebou do každodenního života.A ještě zbývá dost času na bodywork, léčivý dotek podporující dobré plynutí, uvolnění, hojení i rovnováhu…
Vždy, když se nás někdo dotýka se pohybujeme ve zvýšené míře intimity. Naše citlivost (až ostražitost) se zvětšuje s tím, čím méně známý nám druhý je…Možná to sami znáte z některých masáží nebo vyšetření: tak jsem tady, šup do prádla, lehnout a „myslet na Anglii”…
Většina z nás s tím na úrovni racia nemá problém. (koneckonců, jinak bychom třeba ani nedorazili).Naše instinkty i nervová soustava si o tom ale často myslí své. A často reagují mechanismy, které jsou s hojením i relaxací v přímém rozporu…Dostatek času na setkání i zklidňující praxe dechu v úvodu umožňují klientům, resp. jejich tělesným systémům, zklidnit se, uvolnit, a v takovém naladění zůstat i po čas ošetření těla…
Ať už pracujeme s marmovými nebo reflexními body, kraniosakrální dynamikou nebo fasciální sítí, efekt terapie je díky dostatku času pro ni hlubší, intenzivnější a déletrvající…A co vy? Umíte si dopřát dostatek času?